7 dní do porodu

    ...Tak a je to už za týden. Strašně moc rychle to uběhlo. U nás nervozita stoupá, Anabel je naopak jaksi vyrovnanější, klidná.

    Dnes ráno jsem vzal venčení na sebe a tak po probuzení nátlakovým stepováním, strkáním čenichem a mlácení packou do matrace, jsem ve 4:49 vstal z vyhřáté postele a šel Anabelku vyprovodit na zahradu. Nějak holka nechápala co se děje, pořád otáčela hlavu k posteli a čekala že se zvedne i Pavla. Ta si však užívala nerušeného spánku.

    Anabelku jsem pak na zahradě pozoroval oknem. Světlo, které vrhala halogenová lampa dostatčeně osvětlovalo velkou část zahrady. Anabelka se v záři reflektoru vyloženě ploužila na její konec a tam, v tamním šeru, vykonala co potřebovala. Viditelně ji to zmáhalo. Pak se zase pomaloučku vydala směrem domů. Když se konečně „doplazila“ domů, usalašila se vedle postele a spokojeně usnula.

    Ráno se probudila, přemístila se pod stůl a zase odpočívala. Její břicho je mohutné a je tak neklamným symbolem blížící se události. Včera jsem ji přemluvil aby se postavila na provizorní váhu, kterou jsem vyrobil. Zdráhala se. Asi přede mnou (ženská), ale nakonec se mi ji zvážit podařilo. Měla 37 kilo. Přibrala 9 kilo za měsíc (i když na rozdíl od přesné doktorovy váhy ta naše nemusí být až tak hodnověrná).

Co se děje v bříšku?

    V bříšku se melou štěňata, která už mají vzhled pejska. Nadále se zpevňují kosti a probíhá kalcifikace zoubků...