Astana je první

08.05.2012 14:29

 

    Máme za sebou pár událostí, které si opravdu zaslouží zaznamenat. Třeba v sobotu nás navštívil Cedrik. Kdo je Cedrik? Cedrik je tata našich štěňátek. Přijel zkontrolovat Anabelku jestli se o jeho děcka vzorně stará, jestli děckám nic nechybí a samozřejmě si přišel zahrát na „tatu“.

 

    Hned jak spatřil celou smečku zaváhal. Děcka jakoby ho poznala se k němu vrhla. Anabel se taky přišla přivítat. Bodejť ne. Od začátku ledna se neviděli.

 

    Chvilku se jen tak všichni motali mezi námi. Cedrik evidentně zaskočen, nevěděl jak se má k těm malým medvídkům chovat. Anabel využila příležitosti a přítomnosti druhého rodiče a rozhodla se odpočívat.

 

    S tím Cedrik nepočítal a tak jsme byli svědky, jak ležící Anabela, možná i trochu pobaveně, pozoruje zděšeného Cedrika, který se neustálým útěkem chtěl zbavit právě nabyté otcovské povinnosti. Marně. Štěňata jej neustále pronásledovala a nedávala mu chvilku pokoj. Nebýt toho že musela sem tam také spinkat, by kroužili po zahradě do setmění.

 

    Cedrik odejel v neděli. Štěňata i on pak dlouze odpočívali. Byli z té návštěvy hodně unaveni. Věřím, že sejim ale setkání líbilo.

 

    V pondělí 7.5. dostala štěňátka své pasy a byly jim vstříknuty čipy. Až na jednoho „hrdinu“ se čipování jehlou, která je docela hodně tlustá (já jsem si při pohledu na ni čipování sebe rozmyslel) obešlo bez nářků a v mnoha případech i bez kňučení. Myslím, že by se čipování Samojedíků mělo natočit a ukazovat lidským dětem před jakoukoliv injekcí.

 

    Zapisování do průkazů i očipovávaní celkově provázely trochu zmatky. V malé ordinaci jsme byli čtyři dospělí lidé a 8 neukázněně pobíhajících štěňat, které jsme střídavě naháněli do přepravních bedýnek. Byla tam zkrátka mela a chaos.

 

    Dnes nás opustilo první štěňátko. Pro Astanu přijeli noví páničci z Třince. Bude bydlet v domku se zahradou, a jak jsme pochopili, bude mít doma i další psí kamarády.

 

   Stejně je to zvláštní pocit. Člověk je od samého začátku u celého procesu vzniku nových životů. Přes pět měsíců starostí o fenku, o hárání, o průběh páření, o celou březost. Pak se přiblíží porod, nervozita ještě stoupne. Pak se narodí štěňátka a začínají starosti o jejich zdravotní stav a vývoj. Když už jsou štěňata velká přibydou starosti o vlastní majetek, protože se promění v demoliční četu. A najednou je jedno pryč a v dalších dnech další a další. Zbývají již poslední volná štěňátka!!!