Den porodu + 1
Samojedi rodí v průměru 63 den od prvního krytí. Dnes je den 64. Není to nic neobvyklého, jen tím vysvětluji titulek
6:30 ...Anabelka se včera večer uložila ke spaní ve své porodní bedně. Pavla si ustlala v sousední místnosti, aby byla Anabelce nablízku, protože chtěla aby ji bezpečně probudily nějaké nové, poplašné zvuky. Já šel spát později ale před spaním jsem byl Anabelku také zkontrolovat.
V porodnici nebyla. Couvl jsem ke dveřím, jestli si náhodou nelehla na práh, což je v případě běžného dne také oblíbené místo. Nebyla ani tam. Našel jsem ji až na Pavlinině válendě, kde zabírala její celou polovinu. Bylo mi jasné, že se Pavla zrovna pohodlně nevyspí.
A taky že ne. Ráno, když Pavla vstala do práce, byla jak čerstvě vyoraná myška. Já se vyspal dobře. Byl jsem sice v noci Anabelku několikrát zkontrolovat (vždy jsem ji našel s Pavlou na válendě), ale to mi na vydatném spaní nijak neubralo.
Anabelka nyní leží v porodnici, sem tam pod sebe upraví přikrývky. Zrychleně dýchá, ale ne zase nijak překotně. Stahy nevidím. Prostě nás napíná.
8:00 ...V noci se Anabelka počůrala v naší předsíni. Ráno se mě ale dožadovala abych ji pustil na zahradu. Vyběhla a kousek ode dveří udělala loužičku. No loužičku, pořádná kaluž to byla. Pak se vydala na druhou stranu zhrady vykonat velkou potřebu. Nevím jak ostatní Samojedi, ale Anabel je i normálně děsně vybíravá. Prostě to své hovínko nepoloží jen tak někde. Ale nyní, ve vysokém stádiu březosti, je to až komické jak dlouho ji trvá než najde správné místo kde si čupne.
Hned po vyprázdnění jako by no ni nkdo nalil energetický náboj. Popoběhla k plotu. Začala kolem něj očichávat, odběhla tam a běžela zase zpátky, začala se točit kolem dokola. Pak se celkem svižně přemístila o pár metrů dál, kde byla krytá stromem a znova se začala točit. K tomu přidala hrabání. Neklamný náznak toho že si dělá porodní místo venku.
Nezbylo mi než ji okřiknout. Podívala se na mne, a rychle, téměř poplašeně, odklusala do otevřených dveří a rovnou do své domácí porodnice. Vypadala přitom, jako by se bála že už to nestihne a porodí.
Doma se zase uklidnila, podhrabala pod sebe přikrývky a na ně si lehla..
15:00 ...Anabelka stále leží ve své porodnici. Vylezla z ní dnes akorát když potřebovala na záchod. To jsem ji vždy doprovodil. Nemůžu ji nechat bez dozoru. Vždy jak je venku, má snahu si vytvořit své hnízdo. Obvykle tam kde je nejměkčí půda. Takže každý výlet ven končí čistěním tlapek.
Viditelně ji pokleslo břicho. Je nervozní, ale ne hysterická. Občas zaknučí. Zrychleně oddechuje. Jídlo nepřijímá, jen piškoty. Vyžaduje kontakt, takže moc toho doma neudělám. Vždy když ji chci povzbudit, tak ji hladím a ona se snaží olízat mi ruku až na kost.
18:30 ...Anabelka začíná tlačit. Jsou viditelné a pohmatem krásně citelné stahy břicha. Leží v porodnici na bříšku a vždy při zatlačení tichounce zavyje. Pavla přivolává "porodního dědka". Zkušeného chovatele a prodníka pro celé okolí.
19:51 ….ANABEL JE MAMINIKA!!! Narodilo se první štěňátko, je to pejsek. Má velmi silný biotonus a saje o stošest. Anabelka vypadá že ještě netuší že by to malé nějak patřilo k ní. Ale už si snad pomalu zvyká... První pokysy o olízání jsou více jak nesmělé.
21:20 …Vítáme na svět první fenečku
22.52 ...Další macek zvyšuje skóre 2 : 1 pro pejsky. Fenečka zůstává bez sestřičky
23:02 ...A máme tu dalšího macka. Hned po vyjmutí z plodového obalu se začal bojovně rvát o život. Vítej na svět...
23:34 ...Čekání na druhou fenečku je nekonečné. Opět se nám narodil kluk. Nyní máme pocit, že je po porodu. Anabelka se zklidnila, leží a nechává štěňata sát mlezivo. Všechny se mají čile k světu. Přisáté ke strukům spokojeně pobrukují. Pohmatek se dá nejistě určit ještě jedno štěně.
01:15 … A zase chlapeček. A že nechal na sebe čekat. A máme hotovo. Bříško je volné, klidné. Pohmatem nelze zjistit nic co by mělo jít ještě ven.
03:20 ….A je tu další opozdilec. Před necelou půlhodinou jsme se s Pavlou dohodli na hlídkách. Já šel spát první. Prý do pěti. Nyní tu tentokrát já hledím jako vyoraná myš na další štěně a těžko chápu souvislosti. Snad už je to definitivně všechno a zůstane u Sedmi statečných. Je to nádhera.
04:55 ...Vystřídal jsem Pavlu. Ta si konečně šla lehnout. Venku pomaloučku svítá. V porodní bedně se pere sedm štěňátek. Je to boj o bradavku. Myslím, že se nemusí bát. Jedna je vždy ještě navíc.
