Středa

    ...Tak líného tvora v jaký se změnila Anabelka bys hodně dlouho hledal. Její činnost během celého dne je že leží. Pustím ji na zahradu a lehne si na chodník. Když už musí, tak do mokrého sněhu našlapuje s viditelnou nechutí a skoro až s odporem. Jen co vykoná potřebu, přibelhá se na chodník a co udělá? No co udělá? Lehne!!!

    Na svou lenost zapomene akorát když uslyší zašustit pytlík s piškotami. To je zase čiperka. Když pochopí, že dostane jen pár kousků, odejde k topení kde suší kousky chleba, sedne na bobek a vytrvale na ně hledí. Snad aby ji ty suchary nikam neutekly.

    Já jsem od soboty díky viroze „na kaši“. Dokonce včera a dnes jsem nešel do práce. Včera jsem byl schopný jen ležet, dnes se zdá, že už jsem z nejhoršího venku. Anabel mi včera byla velice milým, leč velice tichým společníkem. Většinu dne jsem o ni ani nevěděl, jen když chtěla zjistit jestli ještě žiju, se na mě přišla podívat. Ani já její pozornost nijak nevyhledával. Dělal jsem vše proto abych ji náhodou nenakazil.

    Ještě jedna zajímavá věc se včera udála. Anabel v nestřeženém okamžiku si vlezla do postele. To by samo o sobě nebylo nic divného. Kdo má doma Samojedího kamaráda, ten se prostě čas od času o postel musí dělit. Včera si ale poprvé vytvořila z polštářů a peřiny pelech!

    A tak se ji nyní koukám do očí. Ani ona ani já neuhýbáme pohledem. Snažím se v těch krásných, tmavých, kamarádských očích najít poznání, jestli ona ví, že brzy bude maminkou. Ten pohled je zatraceně dlouhý. Koukáme se na sebe a možná myslíme úplně na ty samé věci. A možná ona ví, o co se tím pohledem zajímám a snaží se mi to sdělit. Jenže já jsem tak hloupý že tomu nerozumím...

Co se děje v bříšku?

    V Anabelčině bříšku jsou už plody s otevřenýma očičkama, mají založené všechny vnitřní orgány a probíhá osifikace kostí a páteře. Velikost plodů? Kolem 6 cm!

                                                      40 a 39 den březosti